„Není den, kdybych na mámu nemyslela a neříkala si, co asi dělá.“ – 13letá klientka žijící 7 let v pěstounské péči.
Téma biologické rodiny je citlivým a mnohdy „slepým“ místem, které se týká samotného dítěte, jeho náhradního rodiče, sociálního pracovníka nebo vychovatele v ústavu. Všichni tápou, jak se mají vlastně chovat, jak s dítětem o jeho rodičích mluvit či nemluvit, zda je vhodné, aby se setkávali, atd.
Biologičtí rodiče se často ozývají a chtějí se svým dítětem pravidelný kontakt. Aby taková setkávání dopadla dobře, je úkolem pracovníků (nejčastěji sociální služby) biologické rodiče připravit, doprovázet je.
Existuje mnoho mýtů, se kterými se setkáváme: např. mezi náhradními rodiči panuje mýtus „dítě o svých biologických rodičích s námi nemluví, takže už ho to netrápí a nemyslí na ně“, nebo „dokud samo dítě nezačne o svých rodičích mluvit, tak já o tom také nezačnu…“. U sociálních pracovníků ale i vychovatelů v DD se setkáváme s pochybnostmi, kolik informací vlastně dítěti říkat o jeho původní rodině, aby to pro něj bylo stále bezpečné.
Nejednou se stane, že v životě dítěte je biologický rodič stále fyzicky přítomen (např. návštěvy v DD, náhlé zjevení se rodiče před domem náhradních rodičů, snaha dítěte rodiče vyhledat, příbuzenská pěstounská péče, aj.). Taková setkání bývají náročná.
Kurz tedy nabízí inspiraci, jak se v takové náročné situaci zachovat, jak mluvit s dítětem a o jeho rodičích, jak nezraňovat a jak pečovat o všechny zúčastněné.
Pro koho je tento kurz
Pro pracovníky z oblasti péče o rodinu (OSPOD, neziskové organizace), pracovníky náhradní rodinné péče, pracovníky sociálních služeb, kteří působí v sanaci rodiny a mezi jejich klienty patří právě rodiče, kteří o některé své děti přišli.
Pro pedagogické pracovníky školských zařízení ústavní výchovy – dětských domovů, středisek výchovné péče, diagnostických a výchovných ústavů. Dále je určen vychovatelům školských zařízení, pedagogům v poradenských pozicích (výchovní poradci, metodici prevence, školní psychologové a speciální pedagogové).
Témata kurzu
Fantazie dítěte o svých rodičích
Strach mluvit o biologických rodičích
Práce se vzpomínkami dítěte (kazuistické příběhy z terapeutických konzultací)
Zásady bezpečného setkání dítěte a biologických rodičů
Práce s metodami mapujícími příběh dítěte od narození po současnost (Kniha života, Moje album, aj.)
Příprava biologického rodiče na setkání a práce s ním v delším časovém období
Příprava dítěte a pěstouna/vychovatele na setkání
Trénink asistovaného setkání
Forma výuky
Teoretické části kurzu budou probíhat formou interaktivní přednášky s využitím příkladů z praxe. Hlavní metodou praktické části kurzu bude zážitková pedagogika, vyzkoušení her a technik, využití prvků dramaterapie, role-play technik a nácvik modelových situací. Každý blok bude zakončen reflexí a diskuzí prožitého či poznaného.