Velký vůz Sever – „Čtvero ročních dob aneb integrativní rodinná terapie v praxi
Když Antonio Vivaldi v roce 1725 věnoval pražskému milovníkovi a mecenášovi hudby Václavovi z Morzinu mimo jiné čtyři houslové koncerty nazvané Čtvero ročních dob, patrně netušil, jakou díru do světa tím udělá. Stejně tak není jisté, zdali „zlobení“ předškoláka, (auto)agresivita dospívajícího, úzkostnost dospělého či letargie stárnoucího člověka je projevem svébytné geniality nebo jen rušivým faktorem pro okolí.
Rodinná terapie má jasno v tom, že stojí za to podívat se na symptomy (afekty, aj.) jako na zprávy neřkuli metafory o vztazích mezi jedincem, který „má problém“ a jeho nejbližšími (povětšinou rodinnými příslušníky). A tak za zvuků tónů malého zrzka, nebo chcete-li hudebního génia, proputujeme na pozadí čtyř příběhů, začínajících vždy utrpením, celoživotním cyklem rodiny, která „je víc, než součet jejích částí…“
Jan Hovorka, rodinný terapeut a fyzioterapeut, soukromá praxe, Anima-terapie, z.ú (Praha)
Mohu-li soudit dle mých vlastních zkušeností, je cesta do dospělosti lemována puzením neulpět na jediné správné cestě (a tak se snažím propojovat psycho- a fyzio-terapii) a nutností dělat přesně to, do čeho se mi vůbec ale vůbec nechce (toužil jsem po svobodě a skončil jsem mezi vězni, v azylovém domě a mezi závislými).
Na cestě jsem potkal pár průvodců, které jsem ale já nebo mé okolí považoval za bytostné nepřátele a kazisvěty – vztek, když jsem sotva mluvil; radost, když mi puberta proměnila hlas k nepoznání; smutek, když jsem znovu a znovu padal do stejných jam; a strach, když můj syn bojoval o život…