Velký vůz Sever –
Poruchy autistického spektra od dětství po dospělost, náročnost diagnostických postupů v kontextu vývojové trajektorie
PhDr. Kateřina Thorová, PhD., psycholožka, metodická ředitelka NAUTIS, Národní ústav pro autismus, z.ú.
Poruchy autistického spektra nejsou vzácnou poruchou, jak se dříve myslelo, ale vyskytují se u 1 – 2% populace. Řadíme je k neurovývojovým poruchám a lze je podle chování dítěte rozpoznat už po prvním roce života. Příčiny zatím nejsou přesně známy, ale bylo zjištěno, že významnou roli hraje vliv genetiky, k vzniku poruchy přispívají i určité vlivy prostředí jako je například věk rodičů nebo různé nepříznivé účinky působící v průběhu těhotenství. Na vzniku autismu se nepodílí způsob výchovy rodičů, přesto řada lidí vnímá děti s autismem jako nevychované, a nikoliv za vývojově znevýhodněné. Příčiny, proč autismus vzniká, jsou komplexní a více faktorové a v jejich důsledku se vyvíjí mozek dítěte s autismem odlišně, o čemž svědčí výsledky řady neurobiologických výzkumů. Obraz poruchy se s postupujícím vývojem proměňuje. Atypické projevy a deficity se obvykle objevují již před třetím rokem dítěte, přetrvávají do dospělosti a snižují schopnost člověka adaptovat se na vývojové úkoly, které dětství, dospívání a dospělost přináší. Ve velké části případů se k autismu pojí ještě další vývojové poruchy a psychická onemocnění. Zhruba polovina populace lidí s autismem má také poruchu intelektu. Mezi vývojovými poruchami patří autismus k těm nejvíce zátěžovým. Přítomnost autismu má obrovský dopad na celou rodinu, na chování ostatních lidí vůči dítěti a potažmo i na vyvíjející se identitu dítěte. I mírné varianty poruchy mohou mít kvůli nesprávnému přístupu závažný vliv na formující se osobnost člověka a mohou vést k vyčlenění člověka s autismem ze společnosti.
Adaptivita člověka s poruchou autistického spektra může kolísat v průběhu vývoje podle proměňujících se nároků, které jsou v daném období na dítě, dospívajícího a dospělého kladené. Raná diagnostika a zahájení včasné intervence významně přispívají k lepší prognóze dítěte. Povědomí o poruchách autistického spektra je v České republice pořád slabé, což je dáno trendem snižování významu diagnóz obecně, argumentováním o módnosti některých „nálepek“, českým cechovnictvím a kolováním stále přežívajících mýtů o tom, co poruchy autistického spektra jsou, jak se projevují a co se s nimi dá, respektive nedá dělat.
Příspěvek upozorňuje na nejčastější mýty, které se k tématu autismu váží, popisuje specifika v chování a adaptivitě u batolat, předškoláků, dětí školního věku, dospívajících i dospělých. Rozebrán bude dopad celoživotního sociálně komunikačního handicapu na formování osobnosti a fungování člověka s poruchou autistického spektra v rodině i společnosti. Zmíněny budou pozitivní a negativní vnější faktory ovlivňující vývoj dětí a dospělých s PAS. Osu workshopu budou tvořit postupy týkající se složitosti diagnostiky poruch autistického spektra.
PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D., doktorka klinické psychologie, zakladatelka a metodická ředitelka Národního ústavu pro autismus (NAUTIS), dříve APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem). Specializuje se na dětskou vývojovou psychologii a psychodiagnostiku. Mnoho let se věnuje práci s rodinami a dětmi s různými vývojovými poruchami, část jejích klientů tvoří i dospělé osoby s poruchou autistického spektra. V nakladatelství Portál jí vyšla úspěšná monografie Porucha autistického spektra (2006) a Vývojová psychologie (2015), je spoluautorkou knihy Agrese u lidí s mentální retardací a autismem (2007) a Dětský autismus (2014). Publikuje také v nakladatelství Pasparta, které se zaměřuje na osvětovou činnost v oblasti autismu. Zde jí kromě řady informačních brožurek vyšla jako spoluautorce kniha Vztahy, intimita a sexualita lidí s mentálním handicapem nebo s autismem (2014).
V roce 2013 byla zvolena členkou mezinárodní sítě sociálních inovátorů ve společnost Ashoka.